Když Ti někdo chybí moc,
myslíš na něj den i noc.
Tvoje rtíky, oči, nos,
chtěla bych teď líbat moc.
Miluji Tě moc, moc, moc,
jsi má láska, dobrou noc!
Chybíš mi
Asi už hajinkáš a hluboce spíš
Asi už hajinkáš a hluboce spíš,
já Tě však miluju a Ty to víš.
Nemůžu usnout, nenecháš mě spát,
mé prochladlé tělo Ty stále nechceš hřát.
Miluju Tě a potřebuju Tě.
Hezké sny, kuřátko!
Usnula dvě očka veselá
Usnula dvě očka veselá,
pod víčkem biograf snů…
Čeká mě další noc studená,
vstupenka do dalších dnů…
Stojím a dívám se na Tebe,
na drama mraků a měsíce,
přitom myslím na Tebe,
zda stříbra paprsek padá Ti na líce…
Nevím s tou nádherou,
jak si mám poradit,
jen tiše závidím měsíci,
že smí Tě pohladit…
Když den se chýlí ke konci
Když den se chýlí ke konci
a začíná vládnout noc,
v tu chvíli si uvědomím,
že mi chybíš MOC!
Když uléhám,
v postýlce je vedle mě tak prázdno,
nemůžu se dočkat,
až bude ráno.
Až Tě zas uvidím
a vášnivě políbím,
na rty, vlásky, na líčka,
co máš jako jablíčka.
Miluji Tě, dobrou noc.
Chybí mi Tvůj smích
Chybí mi Tvůj smích,
chybí mi záblesk v očích Tvých,
chybí mi Tvoje ruce,
jsi moje slunce.
Chybí mi Tvoje rtíky,
ať se Ti zdají nádherný sníky,
sníky o nás dvou,
jak jsme spolu pod noční oblohou.
Dobrou noc, miluju Tě!
Jsi moje sluníčko
Jsi moje sluníčko,
jsi můj mráček,
písmenka posílám,
neumím háček.
Bez Tebe usínám,
pláču jak dítě,
pusinku posílám,
miláčku, chci Tě!
Potvůrka podivná
Potvůrka podivná,
protože usíná,
prázdná je postýlka,
studená peřinka.
Potvůrka podivná
spinká už, hajinká,
kroutí se, převrací,
je samá, saminká…
Moc mi tady někdo chybí
Moc mi tady někdo chybí,
ten nejmilejší ze všech lidí.
Spinkej krásně, ty můj broučku,
zavři očka pomaloučku.
Zavři oči, ať jsi potmě,
ať se Ti zdá jenom o mně.
Krásné snění, dobrou noc,
pusinek posílám Ti moc, moc, moc…
Po okně stéká kapka deště
Po okně stéká kapka deště
a lampa do tmy bliká.
Proč tady se mnou nejsi ještě?
To vítr do tmy vzdychá.
Všude je kolem černá noc
a do ní šeptám…
Dobrou noc.